Lekce pro zdraví

Krční páteřeHrudní páteřeBederní páteřeRamenaKyčlíRozhýbání pánvePloskaKolenoKarpaly

Sestavy podle času

20 minut40 minut60 minut

Posílení

PažíDolních končetinStředu těla

Pomůcky

OverballCvičebni pásUvolňování přes tenisáky • Žádné pomůcky

Podle polohy

V ležeVe stojeV sedu

Jiné

Cvičení pro těhotné • S videem • Bez videa

Příběh Petry a můj pohled na něj

Od ledna letošního roku jsem pociťovala bolest zad. Navštívila jsem Ambulanci léčby bolesti, kde se mě doktor pokusil manipulačními cviky napravit a aplikoval mi injekci. Měla jsem přijít na kontrolu po 14 dnech.Bolest částečně ustoupila, ale bohužel jen do druhého dne.


Po 14 dnech proběhl u pana doktora stejný postup s tím, že mě záda bolet určitě přestanou. Bohužel bolest nepřestala.


Navštívila jsem tedy neurologii, kde mi po vyšetření doktor doporučil rehabilitaci s tím, že bolesti zad způsobuje SI skloubení (křížokyčelní kloub). Absolvovala jsem tedy 8 návštěv rehabilitace a zároveň jsem cviky předvedené rehabilitační terapeutkou cvičila i doma. Bolesti však byly ještě silnější a začátkem května jsem již nemohla bolestí spát. Proto jsem musela jet na pohotovost, kde mi opět doporučili návštěvu neurologie a opět aplikovali injekci.


Na neurologii mi po vyšetření aplikovali „kapačku“ a objednali na CT vyšetření, neboť bolesti neustupovaly, další 2 „kapačky“ jsem dostala u obvodní lékařky. Bohužel jsem po nich zůstala v předklonu a nemohla jsem se narovnat.


Z výsledků CT bylo zjištěno, že mám vyhřezlou ploténku. Následoval pobyt v nemocnici, kde jsem „kapačky“ dostávala každý den, bylo jich celkem 11 v řadě, ale bolesti neustaly, mírně ustoupily, ale pouze mírně, předklon mi stále zůstal i po návratu z nemocnice. Neboť jsem díky předklonu nemohla ležet ani na zádech, nemohla jsem tedy v průběhu pobytu absolvovat vyšetření na magnetické rezonanci. Proto jsem byla objednána až za 14 dnů, ale musela jsem vydržet ležet alespoň 20 minut na zádech, což pro mě bylo v tu dobu nemožné.


Kontaktovala jsem tedy fyzioterapeutku Štěpánku Halamovou a s tou jsme začaly na mých bolestech a mým postupným narovnání pracovat. Jezdila jsem ke Štěpánce jednou týdně a doma poctivě cvičila jí určené cviky.


Když jsem za ní přijela poprvé, nevěřila vlastním očím. I když jsem jí do telefonu popsala svou situaci, při pohledu na můj předklon řekla, že takhle si to tedy vůbec nepředstavovala. První návštěva trvala téměř 2 hodiny, postupně mi ručně uvolňovala svaly, moc se mi snažila pomoci. Doma jsem jí naordinované cviky (zpočátku byly asi 3) cvičila každou volnou chvíli. Už druhý den jsem cítila, že předklon je menší, že se to lepší. Při další návštěvě už jsem byla pochválena, byl znát viditelný rozdíl, přidaly jsme tedy další cviky, které jsem opět poctivě cvičila a výsledek (tedy narovnání se a menší bolesti) se začal postupně dostavovat. Dokonce jsem zvládla i vyšetření magnetickou rezonancí.


Na každou hodinu se Štěpánkou jsem se strašně moc těšila, protože díky ní ustávaly nejen mé bolesti, ale i po psychické stránce jsem se cítila mnohem lépe. Výsledek magnetické rezonance byl – vyhřezlá ploténka 7 x 8 x 8 mm. Neurolog mi hrozil operací, kterou jsem v žádném případě nechtěla podstoupit. Štěpánka mi tedy sestavila sérii cviků, které každodenně cvičím a myslím, že na operaci již nebudu muset. Jsem si však vědomá toho, že ploténka už zůstane vyhřezlá vždycky, a bude záležet jen na mě, jak se bude ozývat. Ale věřím, že když budu pravidelně cvičit, bude to OK.

Pohled ze strany cvičitelky

Peťa ke mně přišla v předklonu s velkou bolestí v křížové oblasti. První lekci jsem se jí skoro ani nemohla dotknout. Jen jsme v rámci možností uvolňovali masáží dlouhodobě stažené svaly a lehce napřimovali.


Já osobně jsem neměla z naší lekce dobrý pocit. Měla jsem pocit, že jsem úplně selhala, protože nebylo vidět hned zlepšení stavu.


Druhý den jsem Petě volala a omlouvala jsem se jí, že jsem jí nepomohla. Velice příjemně mě potěšila, když mi sdělila, že je na tom o půlku lépe, pravidelným vytahováním se jí ulevilo. Naučila jsem jí polohovat, uvolňovat dýcháním a uvolňovat svaly. Postupně začala pravidelně chodit, zkombinovala cvičení doma s rehabilitací, kde používají stejné principy z metody ACT. Mám z ní velikou radost. U mě byla asi 5 x a ostatní je její práce.


Důležité je uvědomit si, že né všechny naše problémy plynout z toho, že nemáme dostatečně naposilované svaly. Naopak dost často zjišťuji, že převážně máme problémy ze stažených svalů, které potřebujeme uvolňovat, naučit se svaly relaxovat, správně dýchat, pracovat s pánevním dnem, které má úzkou vazbu na oblast pánve a beder.


Závěrem chci Peťu pochválit, protože mě vedl instinkt v kombinaci se zkušenostmi a vzděláním, Peťa pravidelně cvičila uvolňování, následně i aktivaci a sílu, začala měnit své pohybové stereotypy.


Nestane se vždy, že se můžeme vyhnout operaci zad a plotýnek, ale co když naše problémy neplynou pouze z výhřezu plotýnky, ale ze špatného držení těla, z přetížení oblasti beder a kříže, ze špatného sedu, stoje, chůze a špatně zvoleného cvičení? Co když už je operace nevyhnutelná na ni jít v lepší kondici? Možná během správného cvičení, získávání kondice, naučení správného držení těla v běžném životě, pomocí masáží zjistíme, že ani k operaci nemusí dojít? Může se stát, že se nám ani po operaci neuleví a důležité je uvědomit si, že pokud se nezačneme správně chovat ke svému tělu – vše se bude opakovat, problémů se nezbavíme a třeba nás čeká více operací.